Historie Dačic

Dačice jsou jedním z nejstarších měst na Českomoravské vrchovině. První písemná zpráva pochází z r. 1183, kdy se v kronice Želivské uvádí zmínka o osadě vzniklé na křižovatce obchodních cest, které spojovaly Znojemsko s jižními Čechami a Jihlavsko s Rakouskem. V 1. pol. 14. st. se Dačice dostaly do majetku pánů z Hradce, kteří na základech osady založili město. Největšího rozmachu dosáhly Dačice v době, kdy se jeho majiteli stali Kramářové z Krajku a měli zde svoje sídelní město. To přineslo prudký rozmach ve všech oblastech. Zavládl čilý stavební ruch, Krajířové pozvali italské stavitele, kteří proměnili goticky strohé stavby v renesanční měšťanské domy. Vznikla mj. nová radnice, Starý a Nový zámek a věž kostela sv. Vavřince. Další stavitelsky významnou epochou Dačic je baroko. K nejvýznamnějším dochovaným památkám na toto období patří areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského, sousoší Panny Marie a kostel sv. Vavřince, který s přilehlou renesanční věží tvoří dominantu města. Ostatní renesanční a barokní stavby padly za oběť sérii velkých požárů, která se ve městě udála v průběhu 17. – 19. st.

V 19. st. došlo ve státní správě tehdejšího Rakousko-Uherska k velkým změnám a Dačice se staly sídlem okresních úřadů a okresním městem zůstaly s přestávkou v období druhé sv. války až do r. 1960. Počátkem 19. st. byly Dačice průkopníky v odborném školství a průmyslu. V r. 1820 zde vznikla první lesnická škola na Moravě a rok 1843 přinesl městu světové prvenství – byla zde vyrobena první kostka cukru, která záhy ovlivnila výrobu a distribuci cukru na celém světě.

Současné Dačice jsou přirozeným centrem pro široké okolí. Je zde dobře fungující síť obchodů, služeb, bank, je zde dobrá dopravní obslužnost, lékařská péče v podobě nemocnice s odbornými ambulancemi, město má různá sportoviště a bohatý spolkový a kulturní život.

Tabulka č. 11 - Dochované historické památky