Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kolem Dačic pěšky

21. 1. 2009

 

1) Vlakem na Kleniční vrch (573,5 m n. m.)
Pěšky 7 km

Vlakem dojedeme do stanice Malý Pěčín. Malebnou obec s kapličkou projdeme a na konci odbočíme vpravo po zelené značce jezdecké stezky na polní cestu směr Bílkov. Mírným stoupáním s pěknými výhledy vpravo na Javořickou vrchovinu a později i vlevo na masiv Báby dojdeme na silnici. Po ní odbočíme vpravo a vystoupíme na Kleniční vrch, kde se nabízí výhledy na dačickou kotlinu. Z vrcholu sestoupíme dále po silnici a na první odbočce vpravo se dáme kolem rybníčků Tučkův, Šibeniční a Pivovarský směrem k vlakovému nádraží, nebo sejdeme z vrcholu po polní cestě do Zahrádek a kolem kamenolomu se dostaneme do Dačic.


M. Pěčín - dříve samostatná obec, dnes součást Dačic; působí zde Jezdecký klub Malý Pěčín
2) Kolem Šmelcovny do Českého Rudolce
Pěšky 6 km

Vlakem se přemístíme do stanice Dolní Bolíkov. Potom jdeme celou cestu po značce Grázlovy stezky (bílé G se žlutým terčem). Kolem malé vodní elektrárny přejdeme silnici do lesa. V ohybu potoka jsou na protější stráni zbytky pecí a hamrů na výrobu a zkujňování železa (odtud lidový název Šmelcovna). K vidění jsou i zbytky strusky. Ve své době zde byla druhá největší železárna na Moravě. Přejdeme potok. Kolem cesty vede náhon, který přiváděl vodu na hamry. Pokračujeme po značené stezce. Posléze přejdeme na levý břeh po lávce a lesem při sběru hub dojdeme do Českého Rudolce, kde je infocentrum, obchod, několik restaurací a možnost ubytování. Na zpáteční cestu použijeme autobus.

Grázlovy stezky - vedou po obou stranách česko-rakouské hranice místy, kde se na počátku 19. století skrýval a loupil obávaný „grázl“ Johann Georg Grasel
Bolíkovské železárny - založeny v r. 1810. Vyráběné kotle, hrnce, desky a ozdobné kříže byly pro svou kvalitu prodávány nejen v okolí, ale i v Praze, Vídni či Štýrském Hradci. V r. 1878 pec zanikla. Ukázky litinových výrobků železáren jsou uloženy v muzeích v Dačicích a Telči, sbírku restaurovaných litinových křížů mají na hřbitově v rakouské obci Thaya.
Český Rudolec - v obci torzo novogotického zámku nazývaného též „Malá Hluboká“

3) Na stříbrné doly
Pěšky 6 km, převýšení 98 m

Autobusem dojedeme do Radlic. Dáme se po hlavní silnici nahoru a kolem hasičské zbrojnice vlevo do kopce směrem na Lipnici. U lesa odbočíme vlevo na lesní cestu. Před sebou máme Přední Radlický vrch (Kuřinec). Jdeme stále rovně nahoru. Za dřevěnou chatou zahneme doprava. Po pravé ruce je vrchol Kuřince. Po cestě dojdeme k místu s pěknou vyhlídkou do rudoleckého prolomu a vidět je i Montserrat. Kolem cesty je světlý žilný křemen (známka výskytu stříbrných rud). Asi po 150 m je po levé straně vysoká stráň Havíře. Vystoupíme na vrchol, kde narazíme na poměrně hluboký zbytek šachty a v okolí rozbité křemeny - výsledek prospektorské činnosti dnešních hledačů. Půjdeme-li dále po hřebeni (strouha vykopaná v křemeni odděluje panské a selské lesy), uvidíme ještě několik menších pozůstatků těchto aktivit. Po hřebeni nebo po cestě dojdeme na příčnou cestu vedoucí do Lipnice. Po ní se dáme vlevo z kopce až na asfaltovou cestu. Z křižovatky cest je vidět osada Nové Dvory a Novodvorský rybník. Jdeme po polní cestě do Nových Dvorů a potom po asfaltové s pěknými výhledy na masiv Hradiska do Volfířova. Autobusem do Dačic.


4) Výstup na Plec (607,6 m n. m.)
Pěšky 4 km

Do Lipolce dojedeme z Dačic autobusem. Ze zastávky pokračujeme pěšky dál směrem na J. Hradec a nad obcí odbočíme vlevo na cestu vedoucí kolem zemědělských budov. Východním směrem jsou pěkné výhledy. Před Obecním rybníkem odbočíme doprava. V lese je vidět špička vysílače - vrchol Plece. Stoupáme kolem louky a prameniště místního vodovodu a lesem pokračujeme až na vrchol. Odtud sestoupíme západním směrem na cestu, která vede k židovskému hřbitovu. Pod hřbitovem je studánka. Kolem hřbitova pokračujeme dolů po cestě a dále napříč svahem do kdysi židovské části obce Markvarec. Zde je obchod s potravinami (otevřený dopoledne) a hostinec.

Lipolec - v obci jednolodní kostel sv. Lamberta, původně gotický a opevněný ze 14. století s hranolovou 17 m vysokou věží, nejvyšší dřevěné patro je vysazené na krakorcích
Židovský hřbitov u Markvarce - z konce 18. století s četnými náhrobky většinou z 1. pol. 19. století

5) Nejen na Bábu
Pěšky 7 nebo 13 km; převýšení 199 m nebo 242 m. Namáhavé!

Na vrchol Báby lze pohodlně vystoupat po modré turistické značce, my Vám ale navrhujeme trasu dobrodružnější, romantičtější, ale pravda i o něco náročnější.

Autobusem se dopravíme do Hříšice, pěšky pokračujeme po návsi dolů, před obchodem zahneme vlevo. Po cestě dojdeme k potoku Vápovka a přímo vzhůru pak lesem až na „předhůří“ Báby. Kolem jsou rozlehlé louky s kopcem Hřebínky (nádherný výhled na velkou část Javořické vrchoviny). Jdeme dál po cestě Jersice - Budíškovice k lesu. Zde zvolíme nejlepší terén k výstupu na vrchol. Ten nemůžeme minout, je označený na hřebenové cestě s modrou značkou. Z Báby se vydáme dolů lesem východním směrem na cestu, která vede do Budíškovic. Pod lesem je nápadný vršek Petrovec (vysílač), který skýtá kouzelné rozhledy na Jemnickou kotlinu a pahorkatinu. Cestu ukončíme v Budíškovicích. Odtud se dostaneme zpět do Dačic opět autobusem.

Zdatnější turisté mohou v cestě pokračovat a kolem budíškovské pily se vrátit přes několik vrstevnic na hřeben, na modrou turistickou značku. Dáme se vlevo a po značce dojdeme pohodlně přes Čihadla a Bílkov do Dačic. Před cílem se můžeme osvěžit v bílkovském hostinci.

Budíškovice - v obci zámek z r. 1681; dnes slouží jako domov důchodců
Bílkov - místní část Dačic; původně zde byl hrad; v obci původně středověký opevněný kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století

6) Z Myslůvky do Dačic po kramářské silnici
Pěšky 9 km

Kdysi to bývala „formanská magistrála“. Dnes je poslední romantickou silničkou v okolí, ale pozor, jezdí po ní i moderní dopravní prostředky! Do Myslůvky dojedeme z Dačic autobusem. Pěšky se vydáme směrem na Kostelní Vydří. Po mírném stoupání se „Kramajda“ příjemně vlní až na hranice krajů (Jihočeský a Vysočina). Po lesní cestě se dostaneme na židovský hřbitov. Pokračujeme po úbočí Vojtova vrchu, kde se nachází cca 1500 mravenišť. Dojdeme k Vyderskému potoku, který překročíme po starobylém mostě, ale to už jsme v Kostelním Vydří. Máme před sebou poslední výstup - na Kopeček, jehož dominantou je Karmelitánský klášter s kostelem Panny Marie Karmelské, součástí komplexu je také prodejna knih. Proti klášteru je na malém hřbitově hrobka Dalbergů - předposledních majitelů dačického panství. Od kláštera pokračujeme po silnici, přejdeme křižovatku a za prvním rybníčkem odbočíme vlevo na zpevněnou cestu, která vede kolem kaskády rybníků. Ke koupališti nám zbývají 2 km.

Kostelní Vydří - kromě kláštera kostel Navštívení P. Marie a barokní kamenný most z r. 1731 se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa
Židovský hřbitov - v tzv. Špitálském lese patřil židovské obci z Telče. Nejstarší náhrobky jsou ze 17. století, poslední z r.1879, po tomto datu byl založen nový židovský hřbitov v Telči.
Dačická rybniční kaskáda - tvoří ji 19 samostatných rybníků

7) Černíčský rybník a opevněný mlýn
Pěšky 2,5 km. Vhodné pro rodiny s dětmi!

Vydáme se vlakem směrem na Telč a než začnou děti ve vlaku zlobit, vystoupíme ve stanici Slaviboř. Po zelené značce pokračujeme do Černíče, kde si prohlédneme přírodní památku Černíčský rybník. Pod hrází je malá vodní elektrárna a starobylý mlýn, o kterém se vedou spory, zda je to pevnost nebo opravdu „jen“ opevněný mlýn. Projdeme kolem sportovního areálu. Po zelené turistické značce nebo podél řeky se dostaneme do Velkého Pěčína a vlakem se vrátíme do Dačic.

Černíč - obec leží v údolí Moravské Dyje; na Černíčském rybníku přírodní památka - lokalita vodního ptactva
Železniční trať Telč-Dačice-Slavonice - stavba začala v červenci 1901. Několik tisíc dělníků s primitivní mechanizací pak dokončilo stavbu o 9 měsíců dříve než se čekalo, neboť mírná zima na přelomu let 1901 a 1902 umožnila nepřerušit práci. Trať Telč-Slavonice byla slavnostně uvedena do provozu v neděli 7. září 1902 jízdou zvláštního vlaku.

8) Vysočinou ke Grázlově jeskyni
Pěšky 15 km; celkové převýšení 174 m

Cesta vlakem do stanice Dolní Bolíkov trvá necelých 20 minut. Po žluté turistické značce dojdeme do Nové Vsi. Na začátku obce značku opustíme, odbočíme vpravo a asi po 100 m vlevo. Jdeme do kopce kolem hájovny po asfaltové cestě. Asi po 1,5 km zahneme na první odbočce vlevo do kopce, obyčejnou lesní cestou se dostaneme na silnici a po ní pokračujeme směrem na Stoječín. Po 1 km se napojíme na značení Grázlovy stezky (bílé G se žlutým terčem) a po ní se držíme vlevo do kopce. Na vrcholu stoupání je Schillerův kámen a blízko Grázlova jeskyně. Pokračujeme po Grázlově stezce až pod hráz Velkého Troubného rybníka. Dál jdeme po zelené značce na Pfaffenschlag. Do Slavonic nás zavede červená značka. Cestou budeme procházet kolem pevnostního areálu.

Schillerův kámen - pojmenovaný po známém německém spisovateli Friedrichu von Schillerovi (1759 - 1805). O místě se traduje, že zde tento romantický spisovatel vysedával na kamenech a inspirován místní přírodou a pověstí o loupežníku Graselovi zde stvořil své slavné dílo Loupežníci. Na památku je do kamene vytesáno jeho jméno.
Grázl - Johann Georg Grasel se narodil v r. 1790 v Nových Syrovicích. Již jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal smělým vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj. Za rekordní počet loupeží a jiných deliktů byl 31. 1. 1818 ve Vídni popraven. Dodnes žije v písních a lidových vyprávěních a jeho jméno se stalo synonymem pro pojmenování člověka špatného chování.
Pfaffenschlag - odkryté základy zaniklé středověké osady ze 13. století v lese západně od Slavonic
Pevnostní areál Slavonice - Opevnění (bunkry) z let 1935-1938, 2 km západně od Slavonic na červené tur. značce; budované na obranu Československa proti útoku z nacistického Německa (dva bunkry - řopíky - přístupné veřejnosti s odborným výkladem průvodce)
Slavonice - město na pomezí Čech, Moravy a Rakouska; památková rezervace; cenný soubor gotických a renesančních domů s ojedinělými sklípkovými klenbami; rozsáhlé podzemí přístupné veřejnosti

9) Z Urbanče kolem mlýnů do Cizkrajova
Pěšky 8,5 km, převýšení 120 m. Náročnější trasa!

Z vlaku vystoupíme v Urbanči a dáme se po cestě přímo k Hejbalovu mlýnu. Po zelené turistické značce půjdeme úzkou stezkou ve stráni k chatové kolonii a dále ke Spálenému mlýnu. (Možnost občerstvení v restauraci.) Pak přejdeme lávku a vydáme se přímo přes louku na polní cestu ve stráni a po ní až k rybníčku u lesa. Z hráze je vidět vysílač na Urbanečském vrchu. (Vrcholoví sportovci vystoupí jistě až nahoru, podvrcholoví se vrátí po okružní cestě na vlak.) My však Urbanečský vrchol (570 m n. m.) zdoláme a z něj pokračujeme dál jihozápadním směrem na silnici Holešice-Cizkrajov. V Cizkrajově je obchod, hostinec a penzion. Potom přejdeme 1 km do Dolního Bolíkova na vlak a vrátíme se zpět do Dačic. Vytrvalejší turisté se mohou ještě z Cizkrajova vypravit k poutnímu kostelu Montserrat a odtud na vlakovou zastávku do Mutišova.

Cizkrajov - dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla. Na hřbitově se nachází černý litinový kříž z roku 1835 pocházející z kdysi slavných blízkých bolíkovských železáren.
Montserrat - původní kaple P. Marie Bolestné - v letech 1712 - 1716 přestavěná na barokní kostel po vzoru kostela ve španělském Montserratu

10) Na Hradisko a Bradlo
Pěšky 8 km, náročné převýšení 230 m

Do Velké Lhoty se vypravíme autobusem. Zde si prohlédneme evangelický toleranční areál. Potom se napojíme na modrou turistickou značku na Poldovku, dál přes místo pěkného výhledu na skalnatý vrchol Hradiska. Dál se vydáme již z kopce po modré značce kolem studánky Královna, znovu vystoupíme na skalní útvar Bradlo. Odtud zpátky a pod kopcem opustíme modrou značku, odbočíme vlevo po lesní cestě k vodní nádrži Hadrava (koupání). Dál do Řečice kolem výrobny cukrovinek na stanici autobusu nebo pěšky do Dačic 8 km.

Řečice - součást obce Volfířov, v obci jednopatrový, obdélníkový zámek s mansardovou střechou (veřejnosti nepřístupný)
Velká Lhota a Poldovka - ve V. Lhotě dva evangelické kostely z roku 1784 a 1873, součástí je osada Poldovka (700 m n. m)
Královna - ve skutečnosti nejde o studánku, ale o prameniště pro vodovod

11) Z Velké Lhoty přes Hradisko a Pivničky za koupáním na Chytrově
Pěšky 6 km, převýšení 159 m

Do Velké Lhoty se vypravíme autobusem. Po prohlídce tolerančního areálu půjdeme po modré turistické značce na Poldovku. Za osadou u cesty vpravo je studánka. Po zdolání skalnatého vrcholu Hradiska (759 m n. m.) budeme sestupovat po zeleném značení, nad Poldovkou tuto značku ale opustíme a vystoupíme po cestě přímo na vrchol Pivniček. Odtud pokračujeme jihozápadním směrem přes silnici Brandlín-Skrýchov (lidově přes „Kudlu“), lesem dále k rybníku Chytrov. Zde je pěkné koupání, sportoviště, restaurace, penzion a také zastávka autobusu.


12) Z Vrchů rovnou na koupaliště
Pěšky 5 km

Vhodné pro rodiny s dětmi, nejlépe za sucha! Autobusem dojedeme do Hostkovic. Po návsi přejdeme most mezi rybníky, odbočíme vpravo a na konci vesnice zatáčkou vlevo nahoru po vyježděné cestě na poli (povoleno majitelem) vystoupíme na kopec Vrchy. Zde je výborný rozhled v úhlu 360 stupňů. Vidět jsou všechna významná místa a vrchy v okolí. Vrátíme se zpět a nad zahradami odbočíme po cestě vpravo. Přejdeme kolem vesnice a po louce k mostku. Nyní je třeba překonat asi 200 m neprůchodného lesa na pravé straně potoka. Zvolíme si buď cestičku vpravo po kraji sklizeného pole nebo vlevo po posečené louce či ještě dále lesíkem a zpátky přes potok na pravý břeh. Po pravé straně ve stráni jsou pěkné skalky. Pod tou největší je „jeskyně“, kterou by jistě nepohrdl ani syn lovce mamutů. Opatrně při prolézání nad jeskyní! Dál pokračujeme vpravo po silnici Dačice-Slavonice, potom po červené značce vlevo k potoku až k Toužínským stráním (přírodní památka - teplomilná květena a hmyz). Přes Toužín a kolem motelu a rybníka Peráček dojdeme ke koupališti.


 

Náhledy fotografií ze složky Dačice

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář